Jan Kryštof Handke - barokní malíř
Narodil se 18. února 1694 v Janušově u Rýmařova. Vyučil se malířskému řemeslu v dílně Jana Daniela Langera v Bruntále a malíře Christiana Davida v Moravské Třebové. Již ve svých 20 letech zastupuje svého mistra Ferdinanda Nabotha a dokončuje v Rýmařově v roce 1714 nástěnné malby v kapli V Lipkách. Ve 28 letech se stává olomouckým měšťanem a malířským mistrem. Nejméně dvě následující desetiletí jsou ve znamení Handkeho tvůrčího rozmachu. Zvláště přelom dvacátých a třicátých let přináší řadu významných prací v oblasti fresek a monumentálních olejů s náboženskou tématikou. Jeho práce můžeme vidět na severní Moravě v Čechách a jižním Polsku. Nejvýznamnější díla jsou umístěna v řadě olomouckých chrámů a na Hradisku, v Opavě, Jívové, Hradci Králové, Šternberku, Velkých Losinách, ale i v rýmařovských svatyních. Zvláštní místo v mistrově tvorbě mají obrazy z Vratislavi. Poslední dvacetiletí života přináší i témata lovecká či kouzelně zpracované symbolické výjevy. Jan Kryštof Handke zemřel v roce 1774 v Olomouci. Patří k nejvýznamnějším výtvarným osobnostem severomoravského baroka.
František Arnošt hrabě Harrach - významný zemědělský odborník a organizátor
Narodil se 26. července 1870 v Traunkirchen v Horních Rakousích. Majitel janovického velkostatku, vynikající hospodář a poslanec Moravského zemského sněmu byl také autorem básní, divadelních her, cestopisů a odborných pojednání. Měl vřelý vztah k umění, byl jeho velkým sběratelem a vlastnil též v Janovicích rozsáhlou knihovnu. Své sbírky před návštěvníky neuzavíral. Věnoval též mnoho sil a nákladů práci ve sféře sociální a charitativní (Spolek na podporu chudých studujících, Rakouská liga proti obchodu s dívkami, Spolek pro povznesení Albánie atd.). Procestoval kromě Evropy řadu zemí Asie a Afriky a stal se našim nejvýznamnějším znalcem Habeše. Vynikl jako odborník v lesnictví a rybníkářství, o jejichž rozvoj u nás se značně zasloužil. Po vzniku Československa pracoval v mnoha zemědělských a lesnických spolcích. Náš stát reprezentoval na řadě kongresů v zahraničí. Celoživotní zásluhy Františka Harracha ocenila republika přijetím za řádného člena Čs. zemědělské akademie roku 1937. Již za Rakouska podporoval Sokol, Orel i pěvecký spolek Hlahol. Později se stal funkcionářem Čs. červeného kříže. Na většině svých hospodářství prosadil v administrativě český jazyk, který sám výborně ovládal. Příchod republiky a pozemkovou reformu, jež postihla jeho majetky, přijal s moudrým nadhledem aristokrata. Němečtí pamětníci z Rýmařovska i Moravané z Velkého Meziříčí jej vzpomínají jako velkého lidumila a dobrodince. Zvláštní kapitolou jeho života bylo osobní přátelství s následníkem rakouského trůnu Františkem Ferdinandem d´ Este a jeho chotí, jež se marně snažil ochránit svým tělem při atentátu v Sarajevě 28. června 1914. Hrabě Harrach zemřel 14. května 1937 v Jihlavě (vlastnil též velkomeziříčské panství) jako poslední mužský příslušník janovické linie slavného česko - rakouského rodu Harrachů, jež se vzpomíná poprvé na Kaplicku roku 1309.
Karel Schinzel - objevitel třívrstvé barevné fotografie
Narodil se 20. prosince 1886 v Rýmařově - Edrovicích. Vystudoval dvouletou obchodní školu a již v roce 1912 dokončil vysokoškolské vzdělání ve Vídni. O dva roky později podává u Patentního úřadu ve Vídni přihlášku ke zhotovení barevné fotografie Katachromie. V roce 1921 je jmenován doktorem technických věd. Ze Schinzelova systému třívrstvé barevné fotografie upraveného dalšími výzkumy a převzatého firmou Kodak vzniká o 14 let později světoznámý systém Kodachrom. Přihlásil na 250 svých patentů, pojednávajících o barevné fotografii, zvukovém filmu, tiskařské technice, rentgenofotografii aj. Firma Kodak od něj odkoupila na 27 patentů. Snad nejcennější byl patent Barvotvorné vyvolávání s postupným spektrálním osvětlováním. Karel Schinzel zemřel ve Vídni 23. listopadu roku 1951. Schinzel svým významem daleko přesáhl hranice naší země a patří k nejvýznamnějším osobnostem světové vědy dvacátého století.
Karel Sklenář - byl jedním z prvních českých poválečných obyvatel našeho města
Narodil se 23. prosince 1916 v Čechovicích u Prostějova. Vyučil se knihařem. V červenci roku 1945 přichází do Rýmařova, kde se stal národním správcem knihařské a papírnické živnosti. V letech 1951 - 1970 působil v různých správních funkcích. Od roku 1960 - 1970 pracoval jako předseda zdejšího národního výboru. Pod jeho vedením zaznamenalo město významný rozvoj. Probíhala bytová výstavba a docházelo k celkovému zvelebování města. Karel Sklenář stál také u zrodu prvního a zatím jediného závodu RD Rýmařov, který se v našem městě v celé poválečné historii postavil a jež je nyní největším podnikem v Rýmařově. Pro své postoje k událostem roku 1968 byl pan Karel Sklenář 7. července 1970 odvolán z funkce předsedy i poslance Městského národního výboru. Až do svého odchodu na zasloužený odpočinek pracoval jako správce místní nemocnice. Karel Sklenář zemřel 29. května 1992.

František Vychodil - učitel a ředitel rýmařovských škol
Narodil se 22. února 1911 v Postřelmově u Zábřeha. Působil v pohraničí již od roku 1935, kdy se stal řídícím učitelem první české menšinové školy ve Valšově. Hned v roce 1945 se stal prvním ředitelem tehdejší obecné školy v Rýmařově. Od roku 1961 působil jako zástupce ředitele Střední všeobecně vzdělávací školy /SVVŠ/. Po vzniku samostatné SVVŠ se stal ředitelem 2. ZDŠ. Od počátku působení ve městě je také hybnou silou rýmařovské kultury. Byl předsedou Osvětové besedy a později Jednotného kulturního střediska, které pečovalo o veškerý kulturní život ve městě. Více než čtyřicet let byl členem divadelního souboru Mahen, kde vynikajícím způsobem ztvárnil téměř šedesát postav různého žánru ve 157 představeních. Stal se i prvním českým kronikářem města a byl jím až do konce roku 1969. Hned po válce se podílel na vzniku Klubu českých turistů v Rýmařově. Pro své přesvědčení byl perzekuován po roce 1968 a počátkem roku 1970 zbaven všech funkcí ve městě, necelý rok před odchodem do důchodu odvolán z funkce ředitele 2. ZDŠ. V roce 1991 obdržel titul zasloužilý občan města Rýmařova. František Vychodil zemřel 14. ledna 1996.
Mons. ThDr. František Vaňák - arcibiskup olomoucký a metropolita moravský
Narodil se 28. června 1916 na Hané ve Vojtěchově.V roce 1941 byl v Olomouci vysvěcen na kněze. 1951 byl z politických důvodů přeložen z Olomouce do pohraničí, jmenován administrátorem a farářem v Rýmařově a ve Staré Vsi. V letech 1961 a 1973 se jeho jméno objevuje mezi kandidáty na olomoucký biskupský stolec, ale nevůlí režimu nemá naději. Teprve 26. července 1989 získává hodnost papežského administrátora olomoucké diecéze s titulem biskupa a v témže roce Svatým Otcem Janem Pavlem II. ustanoven arcibiskupem a metropolitou moravským. ThDr. František Vaňák působil na Rýmařovsku plných 38 let. Zasloužil se o zachování množství církevních památek, především o opravu a zrestaurování kaple V Lipkách v Rýmařově v letech 1959 - 1962. V roce 1990 obdržel titul čestný občan města Rýmařova a čestné občanství amerického města Houstonu. Po dosednutí na stolec moravského metropolity se zasloužil o obnovu moravské církve a po létech otevírá teologickou cyrilo - metodějskou fakultu při Univerzitě Palackého v Olomouci. Zasloužil se o svatořečení Jana Sarkandra. Mons. ThDr. František Vaňák byl pravým duchovním otcem věřících a získal si důvěru širokého okolí. Zemřel 14. září 1991 v Městě Albrechticích.
Jaroslav Němec - zakladatel a ředitel první české měšťanské školy v Rýmařově
Patřil k nejvýznamnějším představitelům předválečné a poválečné generace fotografů. Narodil se 12. dubna 1906 v Myslechovicích. Za své výsledky v pedagogické práci obdržel v roce 1966 titul zasloužilý učitel. Vedle aktivní fotografické činnosti dosáhl úspěchů i ve výzkumu historie barevné fotografie. Jeho zásluhou nebylo zapomenuto jméno a dílo Karla Schinzela, vynálezce barevné fotografie. Dlouholeté zásluhy Jaroslava Němce o rozvoj amatérské fotografie byly oceněny v roce 1972 udělením titulu zasloužilého člena SČF a zlatým odznakem SČF. Zúčastnil se 115 fotografických soutěží, na nichž získal 75 ocenění. Velkých úspěchů dosáhl v přírodovědných oborech. Vedle náročného povolání pedagoga se věnoval botanice, mykologii, ochraně přírody, fenologickému pozorování, ovocnářství a zelinářství, včelařství, kartografii, etnografii, publikační a přednáškové činnosti, knihovnictví, vlastivědné práci, loutkoherectví, Sokolu aj. Fotoarchiv Jaroslava Němce obsahuje tisíce negativů zachycujících život lidí a měnící se krásu přírody. V roce 1991 obdržel pan Jaroslav Němec titul zasloužilý občan města Rýmařova. Jaroslav Němec zemřel na podzim roku 2004.
Jindřich Štreit - fotograf
Narodil se 5. září 1946 ve Vsetíně. V roce 1965 absolvoval olomouckou pedagogickou fakultu. V roce 1967 působil jako učitel II.ZŠ v Rýmařově, později jako ředitel malotřídky v Jiříkově a Sovinci. V oboru fotografie studoval ŠVF, absolvoval studium pro lektory a porotce v Praze. Od roku 1981 je registrován u Českého fondu výtvarných umělců. Jindřich Štreit patří k nejvýznamnějším fotografům mladší generace nejen u nás, ale kromě Evropy i na dalších kontinentech. V osmdesátých letech založil na Sovinci prestižní Galerii U Štreitů, kde pořádal velmi kvalitní výstavy našeho i světového moderního umění. Kromě našich uměleckých osobností zde vystavovali umělci z celé Evropy i světa. Za své sociální fotografie byl v 80. letech perzekuován. Od roku 1993 je svobodným umělcem, vyučuje na FAMU v Praze a na Slezské univerzitě v Opavě. Vystavoval nejen u nás, ale i v USA, Španělsku, Anglii, Francii, Rakousku a Japonsku. Je tvůrcem velkého množství fotografií, z nichž tvoří cykly ze života lidí různých regionů naší země i světa.
Marie Kodovská - malířka
Narodila se 21. ledna 1912 v Korytné na Slovácku. Malovat začala až ve svých dvaapadesáti letech.S obrovským elánem a fantazií začala rozvíjet svůj talent. Ke své práci využívala nejrůznější podklady - papír, sklo, dřevo i zdivo. Vystavovat začala na Rýmařovsku, později mohli návštěvníci shlédnout její díla v galeriích nejen v naší republice, ale i v Norimberku, Madridu, Bostonu a Tokiu. Dílo Marie Kodovské je zastoupeno ve sbírkách Severočeské galerie v Litoměřicích a je součástí stálé výstavy v galerii naivního umění Maxe Fourneye v Paříži. Díla této umělkyně jsou plna kouzelných motivů a zářivých barev. Paní Marie Kodovská zemřela 12. listopadu roku 1992.
Herbert Dlouhy - malíř a sochař
Narodil se v roce 1942 v Rýmařově. Je významným mluvčím česko - německého smíření, ačkoli jeho osudy v letech 1945 - 1952 byly v souvislosti s transférem českých Němců a ztrátou rodičů více než tristní. Žije a pracuje v Hohenreichenu v bavorském Švábsku. Vystudoval akademii výtvarného umění v Mnichově. Stal se docentem pro oblast dalšího vzdělávání učitelů na Akademii v Dillingenu. Řídí každoročně sochařská sympozia. Svá díla vystavoval doma i v zahraničí. Obdržel 1.uměleckou cenu Zemského okrsku v Augsburgu a cenu Lovis - Corintha. V roce 1991 vytvořil a instaloval v Rýmařově velkou plastiku Otevřená brána z ocele a dřeva na místě, kde původně stál jeho rodný dům, jako znamení porozumění mezi národy. Herbert Dlouhy patří k nejosobitějším německým moderním sochařům dvacátého století a s jeho díly se můžeme kromě Německa setkat v Evropě a severní Africe, nyní i v Rýmařově.
Antonín Pergler - houslový virtuos
Narodil se 7. ledna 1952 v Rýmařově. Vystudoval konzervatoř v Brně i Akademii muzických umění v Praze. Působil ve Státní filharmonii v Brně a jako koncertní mistr v Janáčkově filharmonii v Ostravě. Je členem FOK v Praze a se symfonickým tělesem reprezentoval naši vlast v Americe, Japonsku, Izraeli, Koreji, Rusku aj. Samostatně koncertoval v Anglii a Německu. Uspořádal několik koncertů i v rodném Rýmařově